Odborníci o RybilceNeo

Unikátní složení Rybilky Neo si oblíbili také odborníci, kteří se již léta starají o zdraví miminek a batolat. Právě s nimi jsme si povídali nejen o jejich práci s dětmi, ale i o tom, proč Rybilce dávají přednost před ostatními produkty.

S lékařkou a ředitelkou plzeňského Kojeneckého ústavu dětského centra, Janou Tytlovou, jsme si povídali o tom, jaká je práce těch, kteří svůj profesní život zasvětili péči o děti bez rodin.

Jak dlouho pracujete v kojeneckém ústavu a co vás v práci naplňuje? 
V zařízení pracuji celý svůj profesní život. Začínala jsem jako mladá lékařka po promoci, kdy součástí tehdejšího kojeneckého ústavu bylo i oddělení pro nedonošené děti. Zařízení sloužilo v té době i jako výukové pracoviště v rámci předatestační přípravy. Pracovala jsem postupně na všech odděleních včetně oddělení pro děti s postižením.

Kam vaše práce směřovala dále?
Následně jsem se začala hlouběji zajímat o obor sociální pediatrie a v podstatě v této oblasti působím dodnes, přestože se již 16 let věnuji i práci manažerské ve funkci ředitelky zařízení. Od roku 2012 byl náš kojenecký ústav přejmenován na dětské centrum, což lépe vystihuje podstatu naší činnosti. Dětské centrum není jen pobytovým zařízením, ale především odborné zdravotnické zařízení, které nabízí diagnostiku, terapii a poradenství ohroženým dětem a jejich rodinám. Jedná se o děti, o které se rodiče nechtějí, nemohou či nedokáží postarat.

Co je pro vás v rámci péče o takové děti tím hlavním cílem?
Usilujeme o to, aby pobyt v zařízení byl co nejkratší a děti se mohly vrátit do rodinného prostředí rodiny, ať již vlastní či náhradní. Sanace rodiny biologické bývá mnohdy velmi složitá, ale s rodinami náhradními, pěstouny či osvojiteli máme převážně velmi dobré zkušenosti. Spokojené a prospívající dítě v dobře fungující rodině to je základní motivace naší práce.

Představíte nám běžný den děťátka ve vašem ústavu?
Běžný den se velice liší podle věku dítěte. V podstatě je denní režim velmi podobný péči v rodině. U nejmenších dětí je to o spinkání, krmení, přebalování, ale také o osobním kontaktu pečující osoby s dítětem. Jedná se o takzvané rituály, kdy sestřička – teta s dítětem komunikuje během těchto běžných ošetřovatelských úkonů.

Jak taková komunikace a péče probíhá?
Patří sem samozřejmě mazlení, pohlazení, pochování. Zajistit dostatek vhodných podnětů, hraček, pobyt na herně a na čerstvém vzduchu je samozřejmostí. Snažíme se každému dítěti věnovat individuálně a je-li potřeba je k dispozici odborník – výchovná sestra, psycholog, u starších dětí speciální pedagog. Poskytujeme tedy péči ošetřovatelskou, výchovnou, ale i péči léčebně preventivní. Tu zajišťují dětské lékařky, fyzioterapeutky a spolupracujeme rovněž s dalšími odborníky. Na našem dětském domově pro děti do tří let péče probíhá v rodinných skupinách, to znamená, že každá skupinka dětí má svoji tetu a zohledňujeme vždy sourozenecké vazby. Starší děti jezdí dvakrát do roka na ozdravné pobyty, organizujeme výlety, návštěvy kulturních akcí odpovídajících věku dětí, slavíme svátky, narozeniny apod.

„S opruzeninami se setkáváme u zanedbaných dětí.“

Jeden z nejčastějších problémů u miminek jsou opruzeniny. Když už se na pokožce opruzeniny vytvoří, jak dlouho trvá, než se je podaří při správném postupu vyléčit?
Záleží na stupni opruzeniny. Mírné zarudnutí ustupuje při správném ošetřování rychle, kůže se zklidní již do druhého dne. Pokud již došlo k porušení kožního krytu a vytvoří se mokvající eroze, je léčba mnohem náročnější a zhojení trvá déle. Bohužel i s tím se setkáváme, když se k nám dostanou zanedbané děti.

Všimli jsme si, že zde nejčastěji používáte dětský krém Rybilka Neo. Mohou tento krém využít i maminky se staršími dětmi?
Ano, u starších dětí se dá Rybilka využit na ragády v oblasti kožních záhybů.

Jak často by se opruzeniny měly ošetřovat?
U nejmenších dětí s citlivou kůží používáme Rybilku Neo v přiměřeném množství preventivně při každém přebalení a důraz klademe na ošetření rizikových partií po stolici.

Vznik opruzenin má za následek mimo jiné pocení. Jak by měly maminky o miminka pečovat, když jsou nemocná a víc se potí?
U nemocného dítěte zvláště s teplotou je potřeba dbát na péči o kůži všeobecně. Dítě by mělo být oblečeno přiměřeně prostředí. Pokud maminka v dobré víře dítě „nabalí“, začne se dítě více potit a mohou vznikat kromě tzv. potniček i opruzeniny v kožních záhybech – krční rýha, podpaží, třísla. Zde je na místě dbát o správnou hygienu a vhodné ošetřování kůže. Důležité je používání výhradně bavlněného prádla.

Ve vašem ústavu pečujete o děti od novorozeneckého věku do tří let. Kolik dětí se u vás v současné době nachází a kolik zaměstnanců se jejich péči může věnovat?
Naše dětské centrum pečuje o děti ve dvou budovách. V budově Na Chmelnicích zajišťujeme péči dětem od narození zpravidla do jednoho roku věku a dětem s těžkým zdravotním postižením upoutaným na lůžko. V budově v Partyzánské ulici (bývalé jesle) pečujeme o děti batolecího věku, tzn. zpravidla do tří let. Počet dětí v zařízení se pohybuje zpravidla kolem 65 až 70 dětí, o které pečuje téměř stejný počet personálu. Snažíme se o děti starat v rodinných buňkách s maximálním počtem čtyř dětí na jednu sestru-tetu. Chod zařízení je dále zajištěn vstřícným provozním personálem.